Ed Simons a Tom Rowlands alias The Chemical Brothers se po třech letech vrací do Prahy! V rámci jejich turné k novému albu Further zahrají ve středu 18. srpna na pražském výstavišti. Deska vyjde 7. června a tentokrát bude zcela bez zpěvu, ale za to ke každé skladbě bude film z dílny režisérů režisérů Adama Smithe a Marcuse Lyalla.
Duo se dalo dohromady počátkem 90. let a zpočátku se skrývalo pod názvem Dust Brothers, jenže v té době už existovali jiní Dust Brothers. Neobvyklá kombinace acid housu, rocku a zlomeného beatu vyneslo The Chems na výsluní vzkétající elektronické scény, a to nejen v jejich rodném Manchasteru. „Chemické beaty“ si brzy našly fanoušky po celém světě a album Dig Your Own Hole z roku 1997 bych si dovolil zařadit mezi nejlepší desky devadesátých let. Further bude jejich sedmým řadovým albem. V letošním roce vyšla kompilace jednodušše nazvaná The Chemical Brothers obsahující „chemické“ hity včetně nové skladby Swoon, kterou si můžete stáhnout zde a nebo si jí poslechnout na následujícím videu.
Vstupenky v síti Ticketpro za 890 – 1190 Kč (předprodej) / 2900 Kč (VIP)
Dodatek 30.6.2010: Koncert je bohužel z technických důvodů zrušen. Vstupné se vrací v plné výši.
Podobné články:
- The Chemical Brothers – Theme For Velodrome
- Nové chemické album je na světě
- Videoklip: Primal Scream – Swastika Eyes
- Fotky a report z pátku na Open Air Festivalu
- Deset nejlepších alb dekády 2001-2010 podle k009
- Röyksopp konečně vydali introvertní album Senior
- Recenze: Venetian Snares – My So-Called Life
BTW. moje best od Chemical Brothers song je zapomenutej STAR GUITAR! kam se sre vše ostatní.. když nepočítám starý desky! a dnes už otravnej singl Hey Boy… mi totálně leze krkem
V nich jsem se nikdy nedokázal orientovat a od roku 1996 mi prostě nebaví.. nechápu je, ale neupírám to, že umí.. podle mě ale strkají prsty až do moc žánrů najednou… tyhle multižánristy nějak nemusim, mám rád ucelenost, když poslouchám desku, tak musí mít hlavu a patu, osobně mi chemicals nikdy nepřirostli extra k srdci… to samý co Paul Oakenfold a všecky jeho aktivity, mám ho v podstatě rád, protože jsem tranceař a on dokázal v tomto stylu opravdu hodně, ale bunkka prostě byla pro mě až moc… můžu pokračovat i k royksopp a albu junior, které jsem do dnes nepochopil… bud jsem moc jednoduchej, nebo prostě nedokážu vstřebávat tu dnešní překombinovanost… kde jsou ty časy alb od spooky, goldieho, shamen, kdy člověk věděl co se bude dít…