Lipsko je moderní západoevropská metropole. Zásadní věc, kterou se liší od všech ostatních je jistá skupina jeho obyvatel, která je nezvykle početnější než jinde. První věc na kterou jsem byl upozorněn, když jsem se svými průvodci opouštěl nádraží, byla skutečnost, že v Lipsku jsou “černě odění” lidé všude. Tedy i mimo dny kdy se konají festivaly (WGT) nebo koncerty převážně EBM a Synthpopových interpretů. A že jich tu je. V Lipsku je také největší koncentrace muzikantů z EBM a Electro scény.
Já jsem bydlel asi 2 kilometry od sídla Erka z Hocica.
Lipsko má dokonalou infrastrukturu, je plné cyklistů a cyklotras a také rozlehlých parků a zeleně. Neustále se tam něco buduje nebo opravuje. Jak mi bylo řečeno: Lipsko bez jeřábů nepamatujeme. Lipsko je plné obchodů, restaurací, fastfoodů, muzeí, pekařství, památníků a také má ohromnou zoo s umělým deštným pralesem, který se nachazí ve skleníku o rozměrech malé české vesnice.

Jednou z hlavních dominant Lipska je Völkerschlachtdenkmal – památník bitvy národů, který se nachází asi 8 minut tramvají od hlavního nádraží. V příštím roce oslaví tento 91 metrový monument 100 let od svého vzniku a 200 let od samotné bitvy. Bitva u Lipska se odehrála 16. – 19.10 1813. Jednalo se o největší bitvu napoleonských válek a spojené armády Pruska, Švédska, Rakouska a Ruska v ní porazily Napoleona a jeho armádu. Bitva si vyžádala více než 125 000 mrtvých. Rozměry památníku jsou skutečně grandiozní. Z fotek na mne zdaleka tak nepůsobil. Má svou vlastní čestnou stráž a z vrchu máte celé Sasko jako na dlani. Völkerschlachtdenkmal se také často, mimo jiné, objevuje na různých propagačních materiálech již zmíněného festivalu Wave Gothic Treffen.

S památníkem bitvy národů sousedí největší hřbitov s největším krematoriem, jaké jsem kdy viděl (a že jsem jich viděl opravdu dost). Rozloha hřbitova je neuvěřitelných 78 hektarů. Jen pro představu: rozloha komplexu našich Olšanských hřbitovů je 50 hektarů – ty jsou navíc rozděleny ulicí na dvě části, rozloha největšího hřbitova v Paříži činí “jen” 44 hektarů. Pro zajímavost zmiňuji, že největší hřbitov světa se samozřejmě nachází také v Německu a jeho rozloha dosahuje téměř 4 set hektarů. Hřbitovu přirozeně dominuje krematorium postavené v novogotickém stylu v letech 1907 – 1909. Celé krematorium vypadá jako zámek nebo klášter, tedy až na dva ohromné dvacetimetrové komíny….
Otevírací doba s milovníky funerální architektury počítá a pokud chcete tak za 1 den se hřbitov dá v klidu projít a nafotit. V létě je otevřeno od 7:00 do 21:00.

Nemohu také nezmínit Hauptbahnhoff. Hlavní nádraží vás ohromí tak, jako město samo. Jedná se o největší neprůjezdní nádraží v Evropě a druhé největší nádraží v Německu. Přišlo mi tak 10ti násobně větší než pražský hlavák. Nachází se v něm třípatrové obchodní centrum, největší obchod s elektronikou v Lipsku (Saturn), několik kadeřnictví a zkrátka vše na co si vzpomenete. Jako spousta budov ve městě bylo i nádraží v podstatě kompletně postaveno znovu, neb za války bylo skoro celé město rozmbobardováno. Nejhorší nálet se stal 4.12.1943 pod taktovkou Royal Air Force a zahynulo při něm kolem dvou tisíc lidí.
Z muzeí bych zmínil Stadtmusem na staré radnici, nacházející se uprostřed města. Exposice vás provedou od začátků osídlování města a jeho okolí až po události kolem pádu berlínské zdi. Celá prohlídka byla samostatná a trvala mi něco kolem dvou hodin. Za celou dobu jsem tam potkal dalších 5 návštěvníků…. To bylo však to jediné co mi připomínalo domov. Cena byla po slevě 4 Eura. Každý kdo si koupí takzvanou Leipzig Card – třídenní jízdenku na tramvaje a autobus, má zároveň velké množství slev do všech muzeí, mnoha galerií, restaurací, zoo a kdoví kde ještě všude. Do muzeí jsem měl slevu vždy 30%. V exposici dvacátého století najdete, mimo jiné, vytrínu, ve které jsou vystaveny dámské gotické šaty a boty. To mne skutečně ohromilo. Není u nich žádný popisek (nebo jsem si ho nevšimnul), prostě tam jsou vystaveny.

Po zážitku v muzeu už mne nepřekvapilo když jsem potkal v podobných šatech i dámy ve věku kolem 60ti let,stejně tak matky s dětmi v černém, které se cachtali ve všudypřítomných fontánách s nádržemi, potkat celou rodinku v černém i s kočárkem bylo také běžné. Dle mého hrubého odhadu žije v tomto stylu tak 10 – 15% obyvatel města. Hlavní centrum je klub Sixtina, tedy přesněji řečeno Absynthérie, kde mají kolem 300 druhů Absyntů. Toto místo je neustále plné, ve všední den kolem půlnoci tam bylo tak kolem 60ti lidí. Sixtina se nachází v centru města ve středověkém domě – takže místo je to skutečně stylové. Na dvoře má i venkovní posezení. Úroveň hudební produkce jakou jsem tam slyšel, se dá srovnat asi pouze z oldschoolovými EBM párty Djů Bruty a Hadese. DJ tam pouštěl jednu pecku za druhou, spoustu věcí jsem vůbec ani neznal a také mě překvapilo, že hlasitost je mnohem nižší než u nás. Asi tak o 30%, takže se můžete víceméně normálně bavit aniž byste na sebe museli řvát. Ptal jsem se, jak je to tam s hlastitostí klubových koncertů a dozvěděl jsem se, že i ty jsou tišší než ty naše. Druhým velkým klubem kde to žije je Dark Flower, ten jsem však neměl čas navštívit, takže příšte:).

Kapitolou, samou o sobě jsou zkušebny a muzikanti. Lipsko má velký komplex zkušeben asi 15 minut jízdy autem od centra. Nachází se v průmyslové zóně u ohromného odstavného nádraží vedle haly, ve které ještě v jedenáct večer jelo několik ohromných fréz. Dostatečně velké parkoviště je samozřejmostí. V komplexu se nachází prý nějakých 20 – 30 zkušeben. V jedné zkušebně zkouší většinou 3 – 5 kapel. Průměrná podlahová plocha zkušebny je něco kolem 40ti metrů čtverečních. V celé budově je čisto a naprostý pořádek. To samé platí o zkušebnách – nahlédl jsem do dvou a nemám důvod se domnívat, že v ostatních by to mělo být jinak. Na chodbách jsou krom jiného i zjevně funkční hasící přístroje. Čistota panuje dokonce i na záchodech. Všechny zkušebny jsou vybavené reprobednami a mixákem od pronajímatele. Muzikanti hrají na kvalitní nové aparáty. Kytaristé zde moc nepoužívají komba, spíše hlavy + bedny. Němečtí muzikanti také vědí, že když chtějí hrát v kapele, tak musí doma cvičit a na zkoušky by měli chodit pravidelně. O všech muzikantech, kteří mají alespoň lokální ambice a chtějí nahrát album platí, že mají nové nástroje (od nejnižší po vyšší třídy, každopádné nové a funkční) a je jim jasné, že na starou rozladěnou kytaru s polofunkčním snímačem, nebo mikrofon za pár stovek asi těžkou dokáží nahrát zvukově kvalitní nahrávku. Stejně tak se mezi sebou nepomlouvají, jako je tomu na východě a neničí si ve zkušebnách navzájem svoje aparáty a nástroje. Je to zkrátka úplně jiný svět. Do depresí mě dostalo v neposlední řadě i to, když jsem se dozvěděl kolik se za takovou zkušebnu platí. Ve zkušebně kde jsem byl, se platí 14 Euro na jednoho…..

A od muzikantů se přesuneme k místní scéně. To už můžeme mluvit ne o Lipské, nýbrž o Německé. Zásadním rozdílem oproti té naší, totiž je, že drží při sobě. Například když tam “někdo někoho nemusí” a koná se nějaká hudební akce, tak osobní spory zpravidla nemají vliv na účast.
Stejně tak jsem nezaznamenal, že by se tam nějak intrikovalo. Tahle německá scéna a vůbec celá západní, se na rozdíl od té východní mnohem méně vymezuje proti “oficiální kultuře”, ale o to více se ji snaží přetvořit a změnit. A přesně to, se jí minimálně v Lipsku povedlo. Tohle by mohl být zajímavý námět pro sociologa…Interesantní pro našince také je, že většina EBM nebo Synthpop akcí je vždycky zkombinovaná – prostě EBMko a Synthpop dohromady. Synthpop se německy řekne Synthypop:). Minimální počet účastníků na takovýchto místních EBM/Synthypop párty se pohybuje od nějakých 160ti lidí. V celém Německu panuje také obecně mnohem větší hudební turismus, než u nás. Když je nějaká hodně zajímavá akce, tak překonat stokilometrovou vzdálenost není pro hudebního fanouška problém. Jak to vypadá u nás raději nezmiňovat. Velice výrazné množství lidí má širší hudební záběr a proto se na EBM akcích objevuje mnoho metalistů a také naopak. To je u nás, také sci-fi, nebo spíš fantasy…
Prodělečné akce jsou tam ojedinělým jevem. Tato hudební scéna spolu se vším kolem se dokázala trvale zapsat do tváře města.
Po tom všem, co jste se teď dozvěděli, vás asi nepřekvapí, že noční mhd Lipska má ve znaku netopýra.
Tématické odkazy:
www.reverbnation.com/hagensbrut
www.reverbnation.com/rabiasorda
www.wave-gotik-treffen.de
www.leipzig.de
zdroj: autorský text
Podobné články:
- Black Faith Party vol. 9
- Dj Tranzy hudbou proti globalizaci a ničení naší planety
- Další rozhovor k NZFN Vol.5: Avventurato
- Rozhovor se SunSin
- Report z Therapy Sessions
- Rozhovor s Geertem De Wildem (IC 434)
- Hradby Samoty III.










díky za report. jen ty zkušebny- „14€ za jednoho“ znamená za jednoho člověka za rok nebo třeba za jednoho podnájemníka (jako jednotku, čili např. 5ti člennou grupu) za týden, nebo jak ?